Jak jsem udělala státnice...

Očekávaným dnem bylo pondělí 22.6.2009. V ten den jsem skládala státní závěrečnou zkoušku z mechaniky a obhajovala svojí bakalářskou práci. Inu, povedlo se a tak to všechno začalo....
Upsala jsem asi duši ďáblu, když jsem se zařekla, že když ze mě bude Bc., tak na kompa nainstaluju linux. Moje úžasný XPčka strašlivě zlobily a občas se jim nechtělo ani trošku hejbnout kostrou, tak jsem si říkala, že to budu muset stejně přeinstalovat. Vidina šíleného zálohování dat a následného tahání zpět mě ne zrovna těšila. Musela jsem to shodit, byl nejvyšší čas.
A protože takovej člověk s titulem má najednou strašně moc času, tak ho může využít k něčemu duchaplnýmu, žejo? A tak se anitulinka rozhodla, že se naučí tak nějak trošku zacházet s tim linuxem...
Na počátku byla myšlenka si ty wokna vůbec nenechávat, ale potřeba jistých software prostě rozhodla a musely zůstat. Takže situace se změnila, budu mít tedy oboje.
No, bezva... Jeden 80GB disk, RAMka tak jenom 1GB a Single Core se tedy staly nosnými pro dva operační systémy.
A anitulinka začala. Věrný kamarád gůgl prozradil, že linux není jeden a že těch tzv. distribucí je poněkud víc. Takže vyvstala otázka, co zvolit. No, tak třeba to, co je nejvíc podobný oknům. Konkurzním řízením prošla Mandriva 2009.0. To jsem ale netušila, že ta podobnost s okny tu vážně je a to právě v té sféře náhlých pádů systému. Ale nebudu předbíhat.
Prvním úkolem bylo nějak vymyslet, aby se to obojí vešlo do počítače. Úkol přesně akorát pro Hrošíka. Sice měl druhý den dělat státnice taky, ale přišel, přinesl CD Hirena a od kamaráda Mark__a vypálenou instalačku Mandrivy. Teď to možná začne být ta správná nuda.
Disk se musel rozdělit do třech oddílů (partitions), první se zmenšil a ponechaly se na něm wokna a k tomu přibyl prostor pro linux a třetí oddíl vznikl vyloženě jako úschovna všech dat. V tomto pořadí to vyšlo asi tak 40-20-20GB prostoru. Mise splněna, a přišla další. Nainstalovat Mandrivu. A ejhle, instalační DVD nebylo vypáleno správně a nešlo z něj číst. Takže mě napadlo, že by se ta instalačka mohla hodit na třetí datový oddíl disku a spustit odtud. A taky, že se tomu tak stalo. Během instalace byl stále přítomen Hrošík, který na mě neustále dohlížel, snad asi abych na to nesahala radši:)).
První novinkou pro mě bylo vytvoření jakéhosi swapovacího oddílu. Podle Hrošecí definice je to odkládací oddíl na dočasné soubory pro systém a má mít velikost dvakrát takovou co RAM, ale max 1GB. Při instalaci jsem zvolila KDE, ani nevím proč, slyšela jsem někde, že pro woknaře je to takový asi lepší. Nemůžu porovnat, nikdy jsem nic jinýho neviděla. Instalace proběhla úspěšně.