pondělí 29. června 2009

Když se něco povede, něco jinýho se po...

Na počátku byla fungující mandriva. I přišel Hroch a ukažme si na něj... On za to může...!!! :D :D
Dělám si srandu, no, ale prostě chtěl mi v Krusaderu přidat připojení na Bruta. A tak zhruba nějak od tý doby (určitě je to jenom náhoda, žejo:))) mi linux nenašel třetí oddíl disku. Windows partition D (ntfs, 16.5 GB). Asi chci trošku machrovat, páč vím, že bych to dřív nebo později dala dohromady, nu, ale když už byl u toho, tak jsem opravu nechala na něm. Přišli jsme na úžasnej soubor fstab, kterej je kupodivu docela klíčověj, neboť připojuje všechny devices a taky říká, odkud se bootuje. Nebyl dobrej nápad ho "smazat", tedy spíš přejmenovat, aby se k němu dalo v případě potřeby zase přistoupit. Prostě celej systém pošel, no, díky, Hrochu. Byla skoro půlnoc a na mě padla únava, tak jsem docela napružená šla spát, druhej den jsem musela do práce... Jak se v tom ten šmudla tři hodiny šťoural, tak to pak spravil během asi deseti minut. Stačily k tomu Wokna. Zaplaťpámbů za ně:D. Jeho vysvětlení řešení bylo následující:
"Pomocí programu Ext2Fsd ve windows jsem připojil linuxovej ext3 oddíl jako disk Z (swap oddíl je jako Y, ale to je zbytečný) a můžeš tím číst i zapisovat do linux oddílu z windows přímo. Takže jsem to přejmenoval zpět na fstab. Tím je to ve stavu, kdy mandriva běží, ale furt je tu ten problém s nepřístupností win_d. To se ale nějak uz pořeší. Reinstalace je pro sraby, dycky to má nějaké řešení ;)."
Mně už to fakt bylo jedno, jestli se to reinstaluje nebo ne, já chtěla zpátky svuj komp v aspoň částečně původním stavu. Radši pro případ opakování podobných událostní pastnu obsah fstabu:

# Entry for /dev/sda1 :
UUID=e9509dba-6000-11de-a080-a5211d853e87 / ext3 noatime 1 1
# Entry for /dev/sda6 :
#UUID=4A289A2A289A14D3 /mnt/win_d ntfs-3g defaults,locale=cs_CZ.utf8,umask=000 0 0
/dev/sda6 /mnt/win_d ntfs-3g defaults,locale=cs_CZ.utf8,users 0 0
# Entry for /dev/sda2 :
UUID=ACC8-FA77 /mnt/win_c vfat umask=0,iocharset=utf8 0 0
none /proc proc defaults 0 0
# Entry for /dev/sda5 :
UUID=f72d130a-6000-11de-aca5-3fdd5177978f swap swap defaults 0 0

A teď další věc. Hodila jsem si na D seriálky a jsou k nim titulky. A místo nabodeníček mam leda tak otazníky. Co se stane, když na tom D smažu to utf8? Pomůže to? Otázka pro Hrošecího, tj. očekávám komentář.

sobota 27. června 2009

Reinstalace Kopete a nastavení připojení k internetu přes mobil

No, to není zas až tak nic složitého, ale prostě mi spadlo Kopete a nechtělo najet vůbec, takže byla jediná možnost reinstalace. Menu -> Instalovat software -> zaškrtla jsem Kopete balíček a bylo. S internetem to už zase bylo zajímavější. Mám mobil SE K800i a O2 internet v mobilu za těch stopade/měs. . Na linuxexpres.cz jsem našla návod, jak to udělat. Kppp jsem měla a hurá na to. Ale to by nebyla anitulinka, aby to všechno bylo bez problému. Připojila jsem telefon k notebooku, ale prostě dmesg mi vůbec neukázalo, kde je připojený. Zkusila jsem modprobe cdc-acm a modprobe ubbserial a stejně nic, umístění neznámé. Anebo v tom neumím číst, ale to si nemyslím:)) Takže zatím neúspěch a budu čekat na radu.

Rada přišla na fóru. A tak jsem učinila. Vybrala jsem v kppp /dev/ttyACM0 a šlo to. Najednou. Nechápu. Holt nejsem machr:)). A k internetu se připojím úplně automaticky, nemusím nic spouštět nikde, je to nakonec jednodušší než ve woknech. Asi při mě stojí anděl strážný.
Takže teď nastává zlomový okamžik, neboť už windows nebudu muset zapínat skoro vůbec a budu ta real anilinuxulinka...

Šok bez KDE4

Po stisknutí tlačítka pro zapnutí notebooku naběhl GRUB, který mi dal na výběr, jaký systém chci nabootovat. Zvolila jsem možnost standardního linuxu. Ostatní volby byly Wokna, nouzový režim pro linux a ještě nějaký dvě desktop cosi linuxového, to jsem ale zatím nijak nezkoumala.
Bafnula na mě modrá plocha, na ní ovládací panel (alespoň tak se tomu říká ve windows), a na ploše ikona koše a ještě jedna v rohu. Nevěděla jsem k čemu je, ale bohužel jsem to poměrně záhy zjistila.
Dala jsem se do práce. Prvotním úkolem pro mě bylo zprovoznit jabber a icq v Kopete, abych mohla konzultovat případné problémy. Nic složitého. Člověk se rozkouká, párkrát sice klikne vedle, ale nakonec to najde. A pak jsem musela najít internetový prohlížeč a byla jsem šťastná, že vidím ikonku firefoxu:). A tak jsem si začala hrát, prozkoumávala jsem všechny možné nabídky v menu, většinou jsem jen tak koukala, kde co je,a nic neměnila.
Druhý den se mi ale povedla naprostá blbost. Tak jsem různě zkoumala a najednou jsem narazila právě na tu ikonku na ploše. Nabízela možnost přidat widgety. Tak jsem si hned dala na plochu analogové hodiny a hrála si dál. Podařilo se mi si přidat na plochu panel a tak jsem ho chtěla smazat, ale odklikla jsem smazání špatného panelu. A tak mi zmizelo menu a prostor pro spuštěné aplikace a minimalizovaná okna. Smůlička. Nicméně, věděla jsem, že ho tam nějak můžu vrátit právě přes ty widgety. Panel jsem obnovila, ale byl na špatném místě a neměl na sobě všechny potřebnosti, tak jsem navštívila kamaráda sahiba a ten mi s tím pomohl. Stačilo jen zaškrtnout možnost pohybu panelu. Úplná blbost, žejo? Ale já jsem z toho byla docela mimo. Nikdy jsem nic takového neviděla přece.. Sahib mě naučil několik užitečných zkratek jako Alt+F2 pro „spustit“ a taky Ctrl+Alt+Esc pro lebku, která killne zamrzlý okno. Prý to ale nesmím používat jen tak na plochu, jinak si shodím systém... Že bych o někdy zkusila?? :))
Dalším problémem byl zvuk. Pustila jsem si Amarok, ale nehrálo to, jak by mělo. Práskaly mi reproduktory a šumělo to. Stačilo otevřít ovladače zvuku a tam v kanálech zaškrtnout všechno. Nevím proč, ale zabralo to. Prostě metoda pokus-omyl:)).
Nastavila jsem wifinu (se sahibovou pomocí) a tak jsem se v práci mohla připojit na net. Stačilo zas jenom třikrát kliknout. Zbláznila bych se bez grafického prostředí. Aspoň jsem si to myslela. Zkušenost ale ukázala něco jiného. K tomu později. Mandriva mi nabídla aktualizaci a já jsem ji potvrdila. Jenomže jsem měla špatný signál a net mi spanul. A tak se přerušila aktualizace. Problém jsem zaregistrovala, když jsem při odchodu domů počítač vypnula a pak opět zapnula. Naběhl mi linux až na přihlašovací obrazovku a nešlo se prostě přihlásit. Vyhledala jsem tedy pomoc kamaráda Maary.
Ten zjistil, že nefunguje grafické prostředí, že není chyba v hesle, protože v konzoli fungovalo. Sedla jsem ke googlu a začala hledat. Odpovědí mi po několika hodinách byl příkaz urpmi.update –a a urpmi --update --auto-select, update kernelu jsem nebrala v potaz. Tak jsem se přihlásila v konzoli jako root (su root) a zadala update. Odpovědí mi byla hláška, že nelze nalézt nějaký odkaz. Došlo mi, že asi tedy bude problém s připojením k intenetu. Tak jsem začala zkoumat proč. Hrošík mi řekl, že asi bude vypnutá síťovka. Takže zase google a výsledek nula. Jen jsem se naučila další příkaz ifconfig a správně si tipnula, že síťovka bude něco jako eth0. Poznamenávám, že jsem v životě neviděla ani příkazový řádek, natož ještě linux jako černý okýnko čekající na písmenka. Nepřišla jsem na to, jak to zapnout, ale aspoň jsem ověřila, že mám nastaveno získávání adresy z DHCP automaticky (v etc/sysconfig). Všechno opět spravil nakonec můj kamarád sahib, který v /etc/init.d/network něco spustil program, který tu síťovku zapnul a pak pomohlo na radu na fóru mandrivalinuxu urpmi task-kde4 a vše bylo spraveno. Tímto děkuji sahibovi za jeho drahocenný čas.

Jak jsem udělala státnice...

Očekávaným dnem bylo pondělí 22.6.2009. V ten den jsem skládala státní závěrečnou zkoušku z mechaniky a obhajovala svojí bakalářskou práci. Inu, povedlo se a tak to všechno začalo....
Upsala jsem asi duši ďáblu, když jsem se zařekla, že když ze mě bude Bc., tak na kompa nainstaluju linux. Moje úžasný XPčka strašlivě zlobily a občas se jim nechtělo ani trošku hejbnout kostrou, tak jsem si říkala, že to budu muset stejně přeinstalovat. Vidina šíleného zálohování dat a následného tahání zpět mě ne zrovna těšila. Musela jsem to shodit, byl nejvyšší čas.
A protože takovej člověk s titulem má najednou strašně moc času, tak ho může využít k něčemu duchaplnýmu, žejo? A tak se anitulinka rozhodla, že se naučí tak nějak trošku zacházet s tim linuxem...
Na počátku byla myšlenka si ty wokna vůbec nenechávat, ale potřeba jistých software prostě rozhodla a musely zůstat. Takže situace se změnila, budu mít tedy oboje.
No, bezva... Jeden 80GB disk, RAMka tak jenom 1GB a Single Core se tedy staly nosnými pro dva operační systémy.
A anitulinka začala. Věrný kamarád gůgl prozradil, že linux není jeden a že těch tzv. distribucí je poněkud víc. Takže vyvstala otázka, co zvolit. No, tak třeba to, co je nejvíc podobný oknům. Konkurzním řízením prošla Mandriva 2009.0. To jsem ale netušila, že ta podobnost s okny tu vážně je a to právě v té sféře náhlých pádů systému. Ale nebudu předbíhat.
Prvním úkolem bylo nějak vymyslet, aby se to obojí vešlo do počítače. Úkol přesně akorát pro Hrošíka. Sice měl druhý den dělat státnice taky, ale přišel, přinesl CD Hirena a od kamaráda Mark__a vypálenou instalačku Mandrivy. Teď to možná začne být ta správná nuda.
Disk se musel rozdělit do třech oddílů (partitions), první se zmenšil a ponechaly se na něm wokna a k tomu přibyl prostor pro linux a třetí oddíl vznikl vyloženě jako úschovna všech dat. V tomto pořadí to vyšlo asi tak 40-20-20GB prostoru. Mise splněna, a přišla další. Nainstalovat Mandrivu. A ejhle, instalační DVD nebylo vypáleno správně a nešlo z něj číst. Takže mě napadlo, že by se ta instalačka mohla hodit na třetí datový oddíl disku a spustit odtud. A taky, že se tomu tak stalo. Během instalace byl stále přítomen Hrošík, který na mě neustále dohlížel, snad asi abych na to nesahala radši:)).
První novinkou pro mě bylo vytvoření jakéhosi swapovacího oddílu. Podle Hrošecí definice je to odkládací oddíl na dočasné soubory pro systém a má mít velikost dvakrát takovou co RAM, ale max 1GB. Při instalaci jsem zvolila KDE, ani nevím proč, slyšela jsem někde, že pro woknaře je to takový asi lepší. Nemůžu porovnat, nikdy jsem nic jinýho neviděla. Instalace proběhla úspěšně.